Vnitrozemský stát v jihovýchodní Evropě. Od západu k východu měří 150
km, od severu k jihu 400 km.Lesnatá pahorkatina Kodry ve středu země.
Nejvyšší bod: Balaneš 430 m.
Část Podolské roviny na severu. Plošiny s
hlubokými údolími. Úrodné stepi na většině území. Na jihu Dunajská a
Černomořská nížina. Nejdelší řeka v zemi Prut (700 km, celkem 915 km)
tvoří hranici s Rumunskem. Vlévá se do Černého moře stejně jako Dněstr,
který plyne podél hranice s Ukrajinou. Úředním jazykem je moldavština
(obdoba rumunštiny s kyrilickým písmem). 68% obyvatel ovládá ruštinu.
Dalšími jazyky jsou ukrajinština a gagauština (turkický jazyk s
kyrilickým písmem).
Kišiněv (Chisinau) - hlavní město v centru
země. Historické sídlo z 15.stol., do 18.stol. pod tureckou vládou. Za
2.světové války bylo těžce poškozeno. průmysl potravinářský (zpracování
tabáku a vína), výroba textilu. Celková délka silnic je kolem 20 000 km,
převážně asfaltových. Železnice měří 1150 km. Mezinárodní letiště je v
hlavním městě. Vodní cestou je řeka Dněstr.
Země je známá jako
Besarábie. V 1.stol. n.l. byla osídlena Římany. Koncem 1.tisíciletí
přišli Slované. Nynější název pochází z r.1359, kdy vzniklo Moldavské
knížectví. Území bylo postupně ovládáno Uhrami, Polskem a Tureckem (od
16.stol.). Část země r.1812 postoupena Rusku, zbytek od r.1859 součástí
Rumunska. Po rozpadu SSSR se Moldavsko r.1991 stalo nezávislou
republikou. Naprostá většina obyvatel se hlásí k rumunské národnosti,
ale tlaky na připojení k Rumunsku nepřijímá. V r.1994 bylo k této otázce
vyhlášeno referendum, které jednoznačně (90%) potvrdilo samostatnost.
Od r.1917 připadla celá země Rumunsku, Dněstr se stal hraniční řekou
SSSR. V r. 1944 součást Sovětského svazu, sovětizace. Nezávislost od
r.1991. Rozpory mezi obyvatelstvem po rozpadu komunistického režimu,
separatistické snahy (vyhlášení Podněsterské republiky), ozbrojená
střetnutí, ukončená r.1997.
Muzeum v Kišiněvu vystavuje m.j.
poklad z oblasti Karbuni z pozdní doby kamenné. Palác kultury s
monumentálními plastikami v Bendery. Staletou tradici má lidové
básnictví různých forem od písní a balad po pohádky. Hudba má orientální
charakter včetně speciálních doprovodných hudebních nástrojů (turecká
Panova flétna nai, dudy cimpoi, buben drymba). V uměleckých řemeslech
vynikají tkané a vyšívané textílie. Malířská škola 2.pol. 19.stol. s
krajinářskými a žánrovými náměty. Hlavní město Kišiněv na řece Byk,
univerzita, vědecké výzkumné ústavy, pravoslavný chrám sv.Sofie z
19.stol. Protiturecké pevnosti Soroki a Bendery ze 16.stol. Freskami
zdobené kláštery Moldovita, Voronet. Kurkovský klášter s ruskými a
ukrajinskými stavebními vlivy. Řeka Dněstr s množstvím ryb. Vinice.