Moldavsko

Vnitrozemský stát v jihovýchodní Evropě. Od západu k východu měří 150 km, od severu k jihu 400 km.Lesnatá pahorkatina Kodry ve středu země. Nejvyšší bod: Balaneš 430 m.
Část Podolské roviny na severu. Plošiny s hlubokými údolími. Úrodné stepi na většině území. Na jihu Dunajská a Černomořská nížina. Nejdelší řeka v zemi Prut (700 km, celkem 915 km) tvoří hranici s Rumunskem. Vlévá se do Černého moře stejně jako Dněstr, který plyne podél hranice s Ukrajinou. Úředním jazykem je moldavština (obdoba rumunštiny s kyrilickým písmem). 68% obyvatel ovládá ruštinu. Dalšími jazyky jsou ukrajinština a gagauština (turkický jazyk s kyrilickým písmem).

Kišiněv (Chisinau) - hlavní město v centru země. Historické sídlo z 15.stol., do 18.stol. pod tureckou vládou. Za 2.světové války bylo těžce poškozeno. průmysl potravinářský (zpracování tabáku a vína), výroba textilu. Celková délka silnic je kolem 20 000 km, převážně asfaltových. Železnice měří 1150 km. Mezinárodní letiště je v hlavním městě. Vodní cestou je řeka Dněstr.

Země je známá jako Besarábie. V 1.stol. n.l. byla osídlena Římany. Koncem 1.tisíciletí přišli Slované. Nynější název pochází z r.1359, kdy vzniklo Moldavské knížectví. Území bylo postupně ovládáno Uhrami, Polskem a Tureckem (od 16.stol.). Část země r.1812 postoupena Rusku, zbytek od r.1859 součástí Rumunska. Po rozpadu SSSR se Moldavsko r.1991 stalo nezávislou republikou. Naprostá většina obyvatel se hlásí k rumunské národnosti, ale tlaky na připojení k Rumunsku nepřijímá. V r.1994 bylo k této otázce vyhlášeno referendum, které jednoznačně (90%) potvrdilo samostatnost. Od r.1917 připadla celá země Rumunsku, Dněstr se stal hraniční řekou SSSR. V r. 1944 součást Sovětského svazu, sovětizace. Nezávislost od r.1991. Rozpory mezi obyvatelstvem po rozpadu komunistického režimu, separatistické snahy (vyhlášení Podněsterské republiky), ozbrojená střetnutí, ukončená r.1997.

Muzeum v Kišiněvu vystavuje m.j. poklad z oblasti Karbuni z pozdní doby kamenné. Palác kultury s monumentálními plastikami v Bendery. Staletou tradici má lidové básnictví různých forem od písní a balad po pohádky. Hudba má orientální charakter včetně speciálních doprovodných hudebních nástrojů (turecká Panova flétna nai, dudy cimpoi, buben drymba). V uměleckých řemeslech vynikají tkané a vyšívané textílie. Malířská škola 2.pol. 19.stol. s krajinářskými a žánrovými náměty. Hlavní město Kišiněv na řece Byk, univerzita, vědecké výzkumné ústavy, pravoslavný chrám sv.Sofie z 19.stol. Protiturecké pevnosti Soroki a Bendery ze 16.stol. Freskami zdobené kláštery Moldovita, Voronet. Kurkovský klášter s ruskými a ukrajinskými stavebními vlivy. Řeka Dněstr s množstvím ryb. Vinice.