Přímořský stát střední Evropy na severu Balkánského poloostrova. K
Jaderskému moři dosahuje uzkým pásmem mezi Chorvatskem a Itálií.
Od
západu k východu země měří 230 km, od severu k jihu 140 km. Z větší
části hornatá země alpského pásma. Na severu Savinské Alpy, Karavanky a
Pohorje, na severozápadě Julské Alpy, tvořící hranici s Itálií. Krasová
oblast Dinárských hor na jihu - Kras, Javorniki. Nejvyšší hora: Triglav
2864 m (Julské Alpy). Krasové jeskyně Postojna, Škocjan a dalších 15 000
jeskyní. Nížiny kolem řeky Sávy mezi pohořími, Savinjská pánev. Nízké
pahorkatiny kolem řek Drávy a Mura, zasahující do Panonské nížiny.
Krátké pobřeží u Terstského zálivu. Nejdelší řekou je Sáva (220 km z
celkových 945 km), která v zemi pramení - jeden pramen je v Karavankách,
druhý vytéká z Bohinjského jezera v Julských Alpách. Pokračuje přes
Chorvatsko, Bosnu a Hercegovinu a vlévá se do Dunaje v Bělehradu. Další
řeky: Dráva, Mura, Soča, Krka. Bohinjské jezero, Bled, jezera v národním
parku Triglav. Vodopády Savica. Úředním jazykem je slovinština. Dále se
mluví chrovatsky, maďarsky, italsky a jinými jazyky menšin.
Lublaň
(Ljubljana) - hlavní město na řece Ljubljanici. Původně středověká
pevnost v pánvi mezi pohořími Karavanky a Julské Alpy. Kulturní a
průmyslové centrum, dopravní křižovatka. Výroba porcelánu, papíru,
nábytku a obuvi, průmysl textilní, strojírenský, chemický a kožedělný.
Maribor (103 000 obyvatel) - město na řece Drávě u hranic s Rakouskem.
Tisíciletá historie obchodního střediska. Zpracování tabáku, výroba
automobilů a železničních zařízení, ocelářství, průmysl textilní,
kožedělný a potravinářský. Turistické středisko pod Karavankami. Celje
(40 000 obyvatel) - středisko v Savinjské pánvi pod pohořím Pohorje. V
římských dobách zde bývaly lázně. Pivovar, zpracování zinku, textilní
průmysl. Silniční síť měří kolem 45 000 km. Železnice má mezinárodní
spojení s hlavním uzlem v Lublani. Mezinárodní letiště jsou Lublani
(Brnik), Mariboru a Portoroži, hlavní spoje zajišťuje letecká společnost
Adria Airways. Námořní přístavy Koper, Piran a Izola. Sezónní lodní
spojení mezi Portoroží a Benátkami.
Od 2.tisíciletí př.n.l. se v
zemi usídlily kmeny Ilyrů, později ovládnuté Římany. Slované přicházeli
od 6.stol. n.l., vznikl národ Slovinců s vlastním jazykem a kulturou. V
9.stol. se území stalo součástí Francké říše. Vláda rakouských vévodů ve
13. a 14.stol., po vymření rodu Görzů přešla jejich území pod
Habsburskou dynastii. Země se stala součástí Rakouské monarchie až do
jejího rozpadu. Po skončení 1.světové války došlo ke spojení Slovinska
se sousedními slovanskými zeměmi, které utvořily Království Srbů,
Chorvatů a Slovinců. R.1929 se přejmenovalo na království Jugoslávie s
výraznou nadvládou Srbů, která se stala základem snah o osamostatnění
Slovinska a Chorvatska. Prohloubily se národnostní rozpory. Za 2.světové
války byla země okupována Němci a rozdělena mezi Německo, Itálii a
Maďarsko. Itálie si ponechala přístav Terst. Po válce se Slovinsko stalo
členskou zemí Socialistické federativní republiky Jugoslávie. V r.1989
vyhlásilo svou suverenitu. Po krátkém konfliktu s jugoslávskou armáda
byla jeho samostatnost uznána v r.1992.
Slovinská kuchyně je
blíže středoevropské než balkánské, je ovlivněna také kuchyní maďarskou.
Guláš patří k tradičním pokrmům stejně jako v Maďarsku, používá se však
daleko méně papriky a více rajčat. Národní specialitou je polévka jota,
jejímiž hlavními přísadami jsou brambory, fazole a kysané zelí.
Oblíbené jsou moučníky, například roláda potica. Domácí jídla servíruje
například restaurace Vodnikov hram v hlavním městě. Tradičními nápoji
jsou víno i pivo. Slovinské vinice produkují jak červená vína (Merlot,
Cabernet), tak vína bílá (Muskat, Malvazija, Pinot Blanc). Oblíbeným
pivem je Kratochwiil Pils nebo Črni Baron.
