Přímořský stát východní Evropy. Černé moře, Azovské moře. Od západu k východu země měří 1300 km, od severu k jihu 900 km. Karpaty při hranicích s Rumunskem, strmé vápencové Krymské hory na poolostrově Krym.
Nejvyšší hora: Hoverla 2061 m. Největší část povrchu země tvoří nížiny a roviny. Stepní krajina. Volyňsko-podolská a Dněperská plošina s hlubokými údolími řek. Dněperská, Donská a Černomořská nížina. Výběžky Středoruské nížiny na severovýchodě. Nejdelší řeka je Dněpr v centru země (1200 km z celkových 2200 km), vlévá se do Černého moře. Dalšími řekami jsou Dněstr a Pripjať. Největší jezero: Kremenčuk. Pinské bažiny v povodí Pripjati.
Úřední jazyk: ukrajinština. Většina obyvatel ovládá zároveň ruštinu.
Kijev - hlavní město na řece Dněpr. Historické hlavní město Kijevské Rusi, jedno z nejstarších osídlení východní Evropy. Pestré dějiny, rozvoj v moderní město se širokými bulváry a průmyslem po zavedení železnice v 2.polovině 19.stol. Průmysl elektrotechnický, strojírenský a potravinářský.
Charkov (Charkiv, 1 576 000 obyvatel) - průmyslové a dopravní středisko. Založen jako pohraniční pevnost v 17.stol. V 19.stol. rozvoj průmyslu a vzdělávání (univerzita), soutřeďovalo se zde narodní hnutí. Průmysl strojírenský, elektrotechnický, produkce potravin a stavebních hmot. Divadla, muzea.
Oděsa (1 060 000 obyvatel) - přístav a přímořské lázně u Černého moře. Vojenská námořní základna. Ve 14.stol. tatarská pevnost. Kulturní centrum od 19.stol. (opera, paláce). Ocelárny, výroba lodí, chemický průmysl a potravinářství.
Lvov (L´viv, 806 000 obyvatel) - historické centrum oblasti Haliče. Středověké město, ovládané postupně Polskem, Rakouskem a SSSR. Různorodé architektonické styly, historické památky. Průmysl potravinářský a výroba zemědělských strojů.
Kijev, založený vikingskými Varjagy, byl středem Kijevské Rusi od 9.stol. Ve 13. si zemi podrobili Mongolové a Tataři, r.1240 byl Kijev srovnán se zemí. Od 14.stol. část území pod nadvládou Polska a Litvy (název Ukrajina - " pohraničí"). V r.1648 vyhlášena kozácká autonomie. V 17. a 18.stol. území rozděleno mezi Rakousko a Rusko. V 19.stol. hnutí za národní nezávislost.
R.1922 Ukrajina spoluzakládá Sovětský svaz. Ve 30.letech kolektivizace zemědělství, Zpustošení země za 2.světové války. Po válce zvláštní členství v OSN. R.1986 došlo ke katastrofě jaderné elektrárny v Černobylu. Nezávislost vyhlášena v r.1991. 2005 neshody mezi vítězi tzv. oranžové revoluce (prezident Juščenko odvolal vládu Tymoščenkové - kritizována pro klientismus a neprůhledné majetkové transakce).
Od 14.století byla velká část Ukrajiny součástí polsko-litevského státu, Litevského velikého knížectví, od 15.stol. se navíc stala cílem útoků turecké expanze. V 17.stol. se do čela vítězné osvobozenecké války postavil kozácký hetman Bohdan Chmelnický. V r.1654 vyhlásil na tzv. Perejaslavské radě znovusjednocení s Ruskem. Jeho syn Jurij byl hetmanem do r.1663, kdy jej lidové povstání zbavilo moci za předání části území Polsku. Přešel na stranu Turků, kteří jej nejprve jmenovali knížetem Malopolské Ukrajiny (1677) a později zabili (1685). Druhý syn Timofej se zúčastnil osvobozenecké války a padl při obraně Suceavy. Rodinou Chmelnických vyvrcholilo a zároveň končilo hetmanské zřízení a autonomie Ukrajiny.
Muzeum A. P. Čechova v Jaltě. Vysoká hudební škola, Muzeum Tarase Ševčenka, Opera a balet, Akademie věd v Kijevě (1919). Národní divadlo (1925) a Filharmonie (1927) v Charkově. Muzeum náboženství v dominikánském klášteře ve Lvově. Oděsská opera z 19.stol. a Archeologické muzeum s přímořskými vykopávkami v Oděse. Pantomimická scéna pod širým nebem v Jaltě. Livadijský palác na Krymu, carský letní palác, místo Jaltské konference.
Mozaiky v katedrále sv.Sofie z 11.stol. v Kijevě. Fresky Transfigurské katedrály v Čnigově. Kijevský jeskynní klášter Lavra (památka UNESCO). Moderní plastiky sochaře Alexandra Archipenka. Novoromantický zámeček Vlaštovčí hnízdo nad Černým mořem na Krymu. Památník sjednocení Ukrajiny a Ruska v Kijevě (Chresčatský park). Ojedinělá katedrála v Charkově. Socha zakladatele Oděsy Duca de Richelieu. Básně Tarase Ševčenka. Symfonická rapsodie Leoše Janáčka Taras Bulba, věnovaná legendárnímu ukrajinskému národnímu hrdinovi.
Kijev, historická čtvrť Andrivskij uzviz, klášter sv.Sofie, chráněný UNESCO (ikony z 11.stol.), oblouk Bratrství, památník odvážným fotbalistům, Vladimirský chrám z 11.stol., Zlatá brána z 11.stol. Lvov: Mickiewiczův sloup, muzeum náboženství v dominikánském klášteře, kostel sv.Ondřeje, zbytky opevnění, středověká arménská katedrála, pravoslavné kostely. Oděsa: přístav, socha zakladatele města Duca de Richelieua, Potěmkinovy schody, Voroncovův palác. Jalta na Krymu; vodopád Uchar-Su, akvárium exotických ryb, černomořské pobřeží (Livadijský palác, Vlaštovčí hnízdo). Řecké a římské vykopávky, skytské památky u Černého moře (Tyras, Olbia, Chersonesos, Kerč). Monumentální trojrozměrné panoramatické památníky bitev u Sevastopolu.
Přímořská střediska (Jalta a rekreační komplexy) na Krymu. Plavba na příbřežních lodích u Černého moře. Procházky krymskými stezkami (Zlatá stezka) horskou krajinou mezi paláci. Vinařský palác s ochutnávkami krymských vín typu malaga a šery poblíž Jalty. Výstavná Oděsa u Černého moře s plážemi Lanžeron a Arkadia. Letní jazzové koncerty a osvětlené fontány v kijevských parcích. Horské lázně v Karpatech. Vystoupení folklorních souborů s originálními tanci a kroji.
